Fóra › Ostatní › Strýc Pepin aneb Pruhatá samotka › Odpověď na: Strýc Pepin aneb Pruhatá samotka
co proboha musel zažít
Tak na tohle nepotřebuješ moc, prostě za každým prudším pohybem čekal ránu. Pro mne daleko šílenější a nepochopitelnější bylo, že když jsem mu nabídla krabičku od čaje na roztrhání, tak doslova zařval hrůzou. Jak se probůh dá psovi ublížit malou papírovou krabičkou tak, že se to do něj takhle zapíše? Ne, nechci to vědět! Doživotní hrůzu z topinkovače si radši vysvětluju tím, že strkal zvědavej čumák kam neměl. Bo když se nad tím zamyslíš… (do útulku přišel v necelým roce a na linku nedosáhl ani v dospělosti, ale teoreticky mohl zatáhnout za šňůru a shodit a když k tomu přidáš důkladný výprask, tak to stačí. SNAD.).
A omlouvám se za to, že kecám v boudě u Pepina ?