Thielli
Dobrý podvečer,
Thielli ještě není za duhou, i když už se tam dost těší, o tom žádná.
Thielli má nyní ve svém životě něco, co se podobá schodišti v Bradavicích. Pro ty, kdo neví, jak se chová schodiště v Bradavicích, pak shrnuji, že jde o několik zásadních změn ve směrech pohybu.
Občas sem strčím na vteřinu nos, natáhnu vůně pokojíčku a proskáču rychle, co se kde šustlo, ale kapacita na psaní jaksi byla pozřena jinými potřebami. Neumím jako Zrzavá vyrobit další své kopie a tak prostě nestíhám pokrýt všechny aktivity.
Dvě pudle netrpí žádnými chorobami, majitelka sice trochu ano, ale s pomocí tablet je zase postupně odkopává.
Kůň Chevalského stále vlaje prostorem, potřebuje to k životu jako dýchání, takže je jí dopřáno s pojistkou zlého obojku na krku. Kůň jeho funkci pochopil a na zvuk se vrací bez prodlení. Tak má dostatek volnosti, aby naběhal desítky kilometrů za jednu procházku a majitelka nemusí pořád ječet a mít hrůzu, kam zase to zvíře zmizí. Kůň se lépe vrací i bez pípání, zvládá se i nerozběhnout za ptactvem, je-li včas podchyceno, a tak věříme, že stejně jako u paní hnědáčkové za čas zlý obojek odložíme úplně.
Černý pes je stále to hodné ňuňátko, které nepotřebuje ani vodítko, ani obojek, prostě víte, že na ni se můžete spolehnout.
Jako důkaz, že jsem dosud tento svět neopustila, a že jsem tak neučinila ani se dvěma ovcemama, přikládám foto pořízené včera v lokalitě Nouzov u Unhoště.
Mávám všem zdejším obyvatelkám a přeji pevné zdraví jim i těm jejich chlupatým láskám. (myšleno psům, kočkám, mužům i králíkům…)
A jdu ovcím holit tlamy.
