Kimi
Já jsem noční tvor, ponocování mi nevadí. Naši na mě byli dost přísní, kámošky chodily po zábavách, já nesměla. když mi to dovolili, musela jsem být nejpozději o půlnoci doma. Na vejšce jsem ponocovala při učení na zkoušku, poslední noc obyčejně studium do čtyř do rána, pak na dvě hodiny zdřímnout a hybaj na zkoušku. Po vejšce doma dohled pokračoval, i když mírnější. Táta dělal správce podnikové chaty, jejíž součástí byla vinárna a já pracovala jako barmanka min do jedné. O sobotách jsme s partou vymetali tancovačky v okolí, domů taky k ránu pěšky, měla jsem povoleno vstávat v 11 hodin, abych se mohla (musela) zúčastnit rodinného nedělního oběda. Když jsem získala vlastní byt, tak to teprve byla kalba. Měli jsme pod hlavičkou svazu mládeže klub mladých, začátek nějaká beseda, pak diskotéka, v jednu jsme museli skončit. Klub byl v pátek, takže sobota obvykle zas nějaká tancovačka. S partou kámošek ze sídliště jsme chodily ke kadeřnici vždycky některá měla svátek nebo narozeniny, takže se taky sedělo do brzkých ranních, pak honem domů na krátký odpočinek a do práce.
S příchodem synka se to samozřejmě změnilo, a pak, když on dospěl, už vzhledem k věku vyrážení do společnosti už nebylo. Teď, kdy mi život neorganizuje práce, vstávám o půl osmé, večer TV nebo NTB, mezi půlnocí a půl jednou na lože a ještě čtení před usnutím.?