brut
PetraK
si na mě dovolujou srnci
CO?no Baghíra Koněva zbožňuje, vždy se k ní lísá, taky jí všechny tři kromě Samíka očmuchávaj, když příjde z venku ?
Ale ty dvě želvy zloběj, nasáčkují se k ní a pak po ní nenápadně šmátrají tlapkama s vytaženými drápky, ale né ve zlém, prostě pojď si hrát ?
Ale to Cairuška né, ta se jen otírá a dává jí pusinky, za to jí ona láskyplně kouše do oušek a nožiček ?
Hele tady je krásná ?
To jsou ulicnice ? .. fotky miluju.
Cajik
Mam to podobne nastaveny jako ty…Hnat se za kazdou cenu do cile, kdyz me to nebavi, neco me boli nebo to nesplnilo ocekavani, to jsem delala jako mlada holka. Casem jsem pochopila, ze „cesta je cil“ a kdyz skoncim po par metrech, tak je to blby, ale nohu za krk si kvuli tomu nedam. Bud to zkusim jindy, v lepsi chvili, kondici, s lepsim vybavenim nebo to proste zustane nesplneny. Musela jsem se naucit, ze ne vse jde na silu, ne vse se splni a nestoji mi to o zniceni zdravi. To ma clovek jen jedno a mel by si ho fest chránit .
Tohle je nejen o naturelu jedince, ale i v nastaveni, ktere si nese od detstvi.