Fóra › Ostatní › Strýc Pepin aneb Pruhatá samotka › Odpověď na: Strýc Pepin aneb Pruhatá samotka
Jen na nej clovek musi mluvit hlubokym hlasem, nejasat, minimalne chvalit, kdyz se mu neco povede, je to porad na palic
JO!! jO, JO, JO!! hele víš co se mi u Tali osvědčilo, když jí vezme magorárna (tlapou do obličeje, neovládám se, jdeme ven, zabiju všechny svým pohybem, zlomím dveře vejpůl…….) – osvědčil se mi hlas autisty. Nekecám. Jestli jsi viděla s Wilisem film Mercury, kde má jako parťáka malýho autistickýho kluka, tak přesně ten hlas, kterým ho dabovali! Tálý, poomalůůů, klyyyd, seedňyy syy, hodná. Ta intonace, je to zvláštní, pomáhá jí.
edit -a ni nevím, jak mě to tehdy vlastně napdalo použít, asi intuice.
teď už to víš sama, můžu Ti to jen potvrdit, že prostě nafurt to bude složitý. Bude to dobrý, bude to fajn, ale nikdy to nebude tak, jak je člověk zvyklý. Chvd měl tehdy pravdu. Nevím, jak to věděl, nikdy Tali neviděl, ale říkal mi to. Že se musím naučit fungovat s tím psem úplně jinak. A je to někdy fakt těžký i dneska v jejích deseti letech 😀 . Teď třeba bylo pár dní, kdy jsme si hupli zase zpátky. Je to už prt, proti tomu dřív, ale občas to tak je.
- Odpověď byla upravena před 3 týdny a 3 dny uživatelem PetraK.