PetraK
ad pjoumatika – máte pravdu, že vlastně mně by byla k ničemu, musela bych taky volat, kostýmku nemaje, takže jo, je to logický. Koukala jsem na to optikou Brtnika, kterej si umí důležitý věci v životě obstarat sám /proč teda má mě? 😀 /
ad ty skleněné děti – je to pro ně těžké, je. já jsem to viděla už u tý malý holčičky, je to pro to dítě jednak nespravedlivý, protože rodiče mu nevěnují tolik pozoronosti, jaká mu „náleží“ (nemám vhodný slovo) a pak když povyrostou, je to pro ně trochu nezdravý závazek . Já prostě sama za sebe, bych do dalšího dítěte nešla – asi i proto, že bych chtěla mít prostor pro to, věnovat se tomu nemocnýmu co to jde . A popravdě, mě přijde nefér vůči dětem i to, když si dítě pořídí nějak hodně handicapovaný rodiče. Já chápu, chápu, jejich touhu, protože ta je naprosto přirozená, ale to dítě pak za ně často běhá po úřadech a vyřizuje hodně brzo věci, které jsou na něj moc, nemá dětství, je dospělé dítě.
Já ty rodiče nesoudím, nemůžu, protože jak jsem napsala, nikdy mě nepostihlo tikání biologických hodin , ale pro ty děti to neoddiskutovatelně je nepsravedlivé a zatěžující.