Thielli
Říkám si, jaká dobrá duše je vtom hranatém strakatém koni. Za týden soužití mi dala tolik, tolik, důvěry…
Včera další cvičná cesta autem. Dříve byla vožena v kufru, tak jsme jí tam teď párkrát nechali nastoupit dokud se holky úplně nesesadí. Protože konflikt na zadním sedadle za jízdy nechcete a Eliette je opravdu na ten osobní prostor háklivá. Hnědá se kdysi naučila na nějakou plochu a černá také, tyhle hranice ovšem nevedly přesným středem pátého sedadla uprostřed. Ale včera – včera poprvé jely spolu vzadu. Eliette si uhájila plochu za řadící pákou a Cheval se položila vedle ní k zadním opěrkám s výhledem do dveří. Cheval už se v autě neklepe, a když jsme přišli z lesa, skočila do něj, ledva jsem otevřela dveře. V Klánovickém lese šla celou cestu na volno. Když se náhodou rychleji rozbíhala s nosem zabořeným ve stopě, na odvolání okamžitě otočila a přiběhla. Přibíhá teď na přivolání rychleji než Eliette a je za to náležitě chválena a odměněna.
Dnes ráno pak nácvik projití kolem koukajícího a couvajícího popelářského vozu. Hezky se mi zastínila za nohy a normální „můžeš“ cupitala vedle mě okolo té divné hlučící věci.
Do postele přestala skákat, pochopila, že se to nesmí. Když jsme včera odjeli do IKEA (vybrat rohovou pohovku, bo na náš standardní trojsed se již jaksi nevejdeme, nikdo neřval za dveřmi.)
S pohovkami uděláme kulový blesk. Naše půjde k sestře, sestřina půjde na chatu do návštěvnické chatičky místo kavalce se starými molitany. Molitan půjde do tříděného odpadu a kavalec bude rozebrán na prkénka k dalšímu užití. Hotová eko-bio operace to bude. 🙂
A teď jedeme vyzvednout bazarové plyšáky a projít se do Modřanské rokle.
Haf.