PetraK
Thielli
. Opět vám klidně povoluji říkat: fůůůůůj !
to ale vůbec nejni fůůj! To vypadá velmi dobře!
já miluju se smát, až pláču, hýkám. To je krása, taková krása na duši. Můj drahý kdysi takhle rozhýkal mou máteř. To když mi ukradl leginy, nainstaloval si je na hlavu tak, že vypadal jak jeptiška z Lůj de Fyného a předehrával to tam. Pamatuju si matku, jak se motá prostorem, pláče a prosí ho,aby přestal už. Marně, to ho rozjelo ešče víc, poslední, co si pamatuju je, jak visím přes točící křeslo, řvu jak zjednaná a upadám do bezvědomí 😀