Thielli
Mirko,
samozřejmě, že i při nejlepší vůli nemusíš uspět.
Příběh druhý. Zlanařila mě sousedka-spolužačka do výboru SVJ. Během několika měsíců jsem si tak nějak vysloužila funkci vyjednávání s těmi nekomplikovanějšími nájemníky. Ona je víc horká hlava a žel si na čelo vždycky promítne, co si o dotyčném myslí. Jako předsedkyně SVJ (jinak pracovitá a spořádaná osoba) ale průser. SVJ je malá politika. Musíš vyjednávat, když se někam chceš dostat. A respektovat každý zde bydlící kus jako rovnoprávný hlas.
Nakonec jsem z výboru po odsloužení mandátu odešla. Ne kvůli těm lidem, kvůli ní. Její tak častá naštvanost, hněv, odmítání sebemenšího pokorného gesta, pokud ona někde něco úplně nezvládla… pro mě toxická bytost. Musela jsem zmizet z jejího pole, abych si duši ochránila. Jednání s ní mě vyčerpávalo mnohem víc než se všemi 48 partajemi dohromady. Prostě to nešlo. Prohrála jsem, nezvládla jsem to pytlíkovat dál ani při té nejlepší diplomacii, kterou jsem schopna ze sebe vydolovat.
Může to tak dopadnout i s chlaďarkou.
Ale pro sebe bys mohla mít alespoň dobrý pocit, že jsi zkusila vztah napravit.