Asteris
Horkotěžko vás dočítám…Kimi, držím palce a moc se mi líbí, jak se sžíváte s fenečkou.
Taky si moc přeju, aby ta předpověď se tak úplně nevyplnila. Doufám, že zatím jste všichni v pohodě.
Poslední týden v srpnu jsme nakonec místo do Jizerek jely s kamarádkou na náchodsko. Našly jsme si moc příjemný malý kemp u Hronova ve Velkém Dřevíči, chatička s ledničkou, umyvadlem s teplou vodou, zásuvky. Sociálka společná, velká a čistá. Málo lidí. Prostě pro nás ideál. A krásné okolí, kde jsem si vzpomínala na dětství a mládí. Jen to vedro a ten palec to trochu kazily. A minulý víkend 15. setkání strakáčů ve Věšíně – moc povedená a příjemná akce. I když tam je vždy spousta lidí a psů, tak to bývá fajn. V pátek večer pěkná přednáška – spíš beseda se Šustou. Jediný problém, můj, je, že Emča nechce být v chatce sama, řve a já trnu, aby něco neprovedla. Vzhledem k tomu, že se dopravuju autobusem, tak mám sebou jen látkovou boudu. Takže Emču jsem nechala volně, postele zakryté mými dekami, jo, ještě musím dodat, že chatka je 4 lůžková, s palandami. A když jsem se v noci vrátila, tak se rozhlédnu, Emma nikde, zvednu zrak a Emma stojí na horní palandě, nešťastně kouká: „nemůžu dolů, paničko, udělej s tím něco!“. Jak tam vylezla, nevím, asi hop na stůl a pak nahoru, naštěstí se bála skočit dolů. Ale nic nezničila, jen po zbylé dny odmítala vejít dobrovolně do chatky.
