Thielli
Prima. Tak jestli budou ty dvě moje zlobit, řeknu jim, že místo penzionu v lesích, jedeme k Labíčku.
To by čučely, nádhery. Nikdy nebyly v kleci, nikdy nečekaly déle jak dvě minuty někde uvázané… jinými slovy, mají mě omotanou kolem ocasů, všechno se točí kolem nich.
Takže to by byla dovolená taky pro mě. Pěkně bych si seděla pod altánem a poslouchala u grilu vopravdový kynology…
A ty dvě by koukaly, že na dovču se dá taky jezdit víc po skautsku a ne jen do svých obřích pelechů na pokoji.
Já jsem vlastně hnědou učila jen odložení na chvilku, třeba než přejdu silnici vyhodit bobek. Ale z panické hrůzy, aby mi někdo neukradl štěňátky výjimečné barvy za 40 tis. (a že vzbuzovala zájem), nespustila jsem ji z očí. No někdy v pubertě pak jsem klela, a rouhala se, že si jí někdo měl odtáhnout od krámu… ale to jsem ještě neznala podstatu její nešťastné povahy.