Kimi
Včera jsem přijela z retro rekreace (psala jsem vloni v září na Zvířetník). Při objednávání jsem kvůli Goliáškovi poprosila o pokoj v přízemí. Byl čtyřlůžkový, ale platí se jen obsazené lůžko, taky byl bez televize, to bylo docela fajn. Když jsem jezdívala se psem, nepřipadala jsem si tak sama jako teď, i když ráno mě vždycky přivítal zdejší psí pan domácí Ben. V sobotu jsem vyrazila na akci Cihelna, tak jako každý rok tisíce návštěvníků. Lístek jsem měla předplacený, takže frontě u vstupu jsem se vyhnula, ale stejně jsem kvůli vedru nevydržela celý program.? V neděli jsem se vypravila na Čertovku a v pondělí jsem jen tak courala po Králíkách se zastávkou na zmrzlinový pohár ve vyhlášené kavárně.? V úterý jsem se pochlapila a vystoupala jsem poutní cestou ke klášteru na Horu Matky Boží. Všichni poutníci jdoucí za mnou mě předběhli, jedna skupinka mi nahoře vyjádřila uznání, že to stařenka zvládla. ?Tak jsem se odvážila jít zpět cestou kolem Mariánského pramene – bylo to dál, ale horší cesta.? Byla jsem na sebe pyšná, že jsem to zvládla, protože pořád v nohách pociťuji následky loňského úrazu. I kvůli Goliáškovu zdraví jsem toho moc nenatrénovala. Ve středu opět Králíky, návštěva Muzea celnictví. Ve čtvrtek zabalit a domů.