Thielli
Mayo,
zrovna já jsem taky cynik, který lidstvu přeje, aby se jakýmkoli způsobem zmenšilo na polovinu stáda (a klidně bych šla do té půlky co jde…), ale…
Naše covidová statistika v rodině:
těžké průběhy, úmrtí, jeden teenager distanční výuku nezvládl a především na poli matematiky se dostal na tak šikmou plochu, že mu hrozil pád na učňák, mohlo se na něj řvát, brečet, vyhrožovat, prosit… nakonec doučovat za neskutečného úsilí… vypad z vlaku a dodnes tam ta díra je. A nevymlouváme se.
Já osobně dokážu narovnat nemocnou hlavu jen v přírodě. Jediná povolená malá příroda pro mě byla v Klánovickém lese, který se během covidu stal větší Stromovkou. Do té přírody vyráželi lidé, kteří tam předtím nepáchli, takže ani nevěděli, jak se tam chovat.
…
Jediné, opravdu jediné, co za mne bylo na covidových opatřeních přínosné, bylo to, že se zase slyšely velryby v moři, že se slyšeli ptáci, když zpívali, že zvířata se pomalu vracela na některá místa, ze kterých jsme je vyhnali, protože tam nutně musíme na dovolenou…
tolik příspěvek do diskuse za mne.