Kimi
S Golim je to čím dál složitější. Doma leží skoro pořád, tak to není tak hrozné, ale venku ujdeme pár metrů a složí se na bok, zrychleně dýchá, ráno vleže i bobek vyrobil. Za chvíli se vzpamatuje a zas udělá pár kroků. Jídlo zatím zvládá, maso sní hned, na granulky si dává čas. Ta živost a hravost je pryč, kouká zádumčivě, nemám pocit, že by vyloženě měl nějaké bolesti, takže poslat ho na Duhový most váhám. Asi ho budu pouštět už jen na zahradu, tam si může polehávat stejně jako uvnitř.😟😢😧