Thielli
No, na jedné fotce černá ráno machruje, jak už je svěží, ale včera odpoledne, po výstupu a následném sestupu (s občasným opětovným stoupáním, protože pěšiny v lese různě mizely) na Bouřňák, když náš vůz zastavil u jezera Barbora a byly otevřeny dveře od auta, obě zůstaly ležet a předstíraly hluboký spánek.
Teprve v tyrkysově průzračné vodě mi pošeptala hnědá do ucha – „kdybys řekla hned, že jdeme už jen plavat, mohly jsme si ten tyjátr u auta ušetřit“.