Thielli
A poznala jsem Denny.
Napíšu vám, kdo to je, co dělá a kde bydlí.
Denny je taková laskavá a svérázná bytost zároveň.
Ona takhle jde třeba dusnou pozdně jarní sobotou v sandálech, plandavých kraťasech a tílku kolem své vesnice, pak vytáhne z kapsy těch kraťasů zašlé pouzdro s mobilem nemotora první generace někam s ním namíří, zadloube do něj dvakrát palcem a zase ho strčí do kapsy. A když řeknete „ukaž“, tak ho vyndá, ukáže vám obrazovku a ní je naprosto bezchybná kompozice, měkké světlo a obrázek na vás dýchne jako pohádková knížka vašeho dětství…
Na to se nedá použít než poněkud obhroublý citát jedné známé a prohlásit: „no, to mě poser!“
A Denny bydlí tam, kde dávají lišky dobrou noc.
Dobrou noc.