Petrs01
Čaji, mikinu nevyužiju, díky.
Už jsme doma. Dnešní společný výstup na Blaník jsem měla chuť zrušit, v tom vichru jsem jen čekala na koho kde spadne nějaký strom. Ale zdárně ukončeno.
Jo, prý bych po 300km měla mít puchýře. Tak mám. Na uších. (Petr: hlavně to neříkej před žádným doktorem, jinak skončíš na úplně jiném oddělení než jsi chtěla.)
Nožičky jsou úplně v pohodě, mast pak zkusím najít a hodit odkaz. Ale viděla jsem se v zrcadle a dost se divím, že Peťan neutekl – jsem flekatá nejen přezdívkou. Ale bolej jen ty uši (zato kvalitně).
Jdu trochu projít to zvíře, pověsím první pračku a frčím na bazén.
Jo, na Petru jsem si vzpomněla často – posílala jsem jí všechny mouchy, které se mi cestou snažily vlézt do očí, uší,…
Na Thielli jsem myslela, když jsem si ráchala nohy v Berounce 😉