Thielli
Ano, když se to stalo, řešila jsem primárně druhého psa. Okamžitá domluva s paní, že za deset minut u auta a jede se. Holky strčený domu, ani kšandy nesundané.
A k tomu útoku. Stalo se to v místech, kde hnědá i černá byla pokousaná. Ten samý chodník. Udělala jinému psovi to, co naposledy loni nebo předloni udělala ta zlá čuba jí. Přiběhla, kousla.
A další dílek do skládačky – ten den jí ukápla kapka – takže hárala. Hnědé hárání a hlavně pak následné pohárání je vždycky plné emocí.
Jasně, že jsem si to od pátku přehrála asi tak stotisíckrát… stačilo říct, „Petře, šlápni jí na provaz teď, když jí u sebe hladíš, já jdu na druhou stranu něco říct…“ jedna blbá nevyslovená věta s takovými následky. 😔 Je vidět, jak jsem pořád blbá, i když mám vás, dobré učitele. Měla jsem zůstat u morčat.
Hnědá dva dny nekadila. Pořád se otáčela, kdy jí odepnu. No nedočkala se a dnes z ní vyšlo něco o velikosti lidského…
Těším se na ten tábor.