Thielli
Jenže až budem pod zemí, je lepší, když to našim blízkým přinese radost po jejich, než abychom lpěli na nečem, co zemře s náma a neudělá to nakonec radost nikomu a žádnou.
Souhlasím napůl.
Kdybych já nedbala na to, že si nemovitosti předáváme z generace na generaci a každá se snaží ji udržovat tak, jak nejlépe zvládne, pak bych si přinesla okamžitou radost prodejem, shrábnutí milionů, koupi minimalistické soběstačné a nové dřevostavby a hektary lesů a luk a po mně potopa.
… tedy po mně ty louky, lesy… a děti by klely, že mohly mít krásný tichý byt v zeleni v hlavním městě.
njn. zapeklité rovnice… ?