Thielli
čajíku,
letos tě nepozvu. Tady v Praze ve sklepě mám složený nový zahradní domek, který bude novým kompostovacím záchodem. V kuchyni v chatě se bude vylévat beton, bo se loni měnil železný rám od vstupu do sklepa, je to tam provizorně zakryté, kdo neví kam šlápnout, mohl by skončit o patro níž…a bude se rušit původní kadibudka, kterážto už potřebuje odpomoci od obsahu.
Teprve pak budu ochotná někomu půjčit klíče, pakliže i moje sestra, se kterou chatu vlastníme, nebude proti. Táta nám sice vštěpuje větu: „co nechceš mít, to půjči…“ ale on nedůvěřuje tolik lidem, jako já.
Nicméně i tak naše chata není žádný luxus. Bez elektřiny, bez pitné vody, jezdí se pěkně s kanystry k prameni, jen studna s užitkovou na zahradě, bez wifi a bez kanalizace. Vše tam funguje podobně, jako to fungovalo za babičky a dědy. A jak já tam byla celé dětství šťastná.