Thielli
No jóóoo…
JENŽE ALE (tuhle větu jsem jako dítě pronesla asi milionkrát, naši z ní byli na mrtvici..)
takže: jenže ale dobrými otázkami od psychologa jeden skutečně najde odpovědi… ale co dál? Dál je ten krok nejdelší. A nejtěžší.
Když člověk třeba zjistí, že nejtoxictější je někdo z bezprostřední blízkosti, rodiny… no, a udělejte krok proti rodině… to dokáže opravdu jen málokdo.
Protože vás úcta a slušnost drží přišlápnuté za nohavici. Někdy i přibité.
Proto já jsem třeba na té dovolené držela štít mlčení. Byla to jediná možnost, jak to jakž takž se ctí ustát, protože jinak by ze mě sice vypadly bojové prostředky účinné na protivníka, ale zároveň by smetly i mého tátu, který by byl chca nechca zatažen mezi mlýnské kameny.
Mirko, čajíku… a všichni… držím palce. Moc. Bojujte alespoň, kde to jde. Žádný koberec není tak velký, aby se pod něj vše dalo zamést.