Kimi
Mirko, myslím na Tebe, podle mě je O.K., když člověk smutní po zvířátku i ptáčku. Ať Tě utěší, že odletěl za Duhu a je tam šťastný. Taky jsem měla andulky, jednoho jsem dostala od známých, protože se nesnášel s jejich pudlíkem. Když jsme byli doma, měl otevřenou klec, chodil ochutnávat naše jídlo, usazoval se ve dřezu, když chtěl sprchu, pořád se snažil být mi nablízku. Naučil se pár slov, na syna volal Kubíku. Aby nebyl sám, pořídila jsem mu parťačku, ale moc se nemuseli. Odešel dřív než ona. Ji si oblíbila moje mamka a andulka dožila u ní, přes léto měla klec pověšenou venku na terase a řekla bych, že byla spokojená.
A jinak – omlouvám se, jsem to karkulka,???♀️ tu ponožkovou akci jsem si nepoznamenala do kalendáře, takže jsem na to v pátek i v sobotu zapomněla.