Thielli
Ahoj vam vsem.
Cestopis nebude, toto hlaseni staci. Navic – neni to snadne s tou druhou generaci a lecky mi neni vubec do smichu, takze vesele odstavce nedokazu napsat.
Cajiku – ted ipod ma na sobe klips, nepotrebujes na nej kapsu.
Zazitky uz se spis jen opakuji. Dnes jsme byli v tom slonim sirotcinci, takhle nejak si celkem predstavuji ZOO. S dostatkem prostoru pro chovana zvirata. Sice tam jeste mam vyhrady k tomu, jak je pohaneji i k tomu, ze nekteri vozi turisty jako atrakci, ale jinak… jsou ve sve puvodni zemi a maji pohyb. Lidi jsou drzeni od nich pomerne stranou.
Vcera jsme sli jen tak do vnitrozemi. Je to jako byt trpaslikem ve skleniku. Co mame doma v kvetinaci, tady to same meri nekolik metru. Ostrov je uplne nacucan vodou, vse je zelene a svezi, kde je skulinka, tam neco buji. Lide maji domy nebo chatrce rozhazene v tech kytkach a stromech, proste se prodirate a najednou stojite nekomu na zaprazi, okukuji vas detske cerne oci, smeji se na vas bile zuby a steka na vas “jejich” pes.
Asfaltky jsou jen ty hlavni tahy, vcera jsem malem zakopla o varana a pak jsme videli pani, ktera na viditku vencila tri dikobrazy.