Thielli
založit spolek neduživých
Kam mám poslat přihlášku?
…
jinak nevím, zda to dát sem nebo do inzerce, když tady Kimi handluje s krvinkami, dovoluji si nabídnout dva kusy bytelného vápníku. Mám ostruhy na obou patách, při léčbě mi zbývá už jen poslední řešení – osekat.
Jenže jděte si osekat nohy, když je potřebujete na venčení.
Jenže když s nima venčíte, hodně to bolí.
No. Takže kdo chce na měsíc dva pudlíčky? Co? Jen do dobrých rukou! Trpělivost na rozčesávání podmínkou!
to co děláš, dělá málokdo z nás.
jako co? že zase někam jedu? Já to neplánovala. Za to nemůžu, to spüskal táta. Musela jsem si kvůli tomu koupit plavky, pyžamo, čistý tenisky… takových krámů. Nic z toho už jsem neměla. Do Berounky zásadně lezu bez plavek, blbé je, když pak jedou vodáci a já musim sedět na dně a čekat, až zmizí, abych mohla vylézt.
Když jsem cestu v listopadu odkývala, bylo to ještě daleko a nepřišlo mi. Teď, když je to za týden, už jsem dnes utahaná předem. Tuny lidí na letišti, kontroly, fronty, letadlo dvanáct hodin… v Prahé čerstvé frišno a na letišti v Colombu vzduch jak v pavilonu opic. Poslední dva dny se láduju brufenem, pořád mě bolí hlava. Bojím se, že nedám ty všudepřítomné toulavé psy… nejraději bych si kufr narvala sušeným hovězím.
Když jsem kdysi v Řecku na výšlapu našla v horách ve třiceti stupních psa přivázaného drátem k sudu (v sudu padesát stupňů), venku prázdná miska, zbytek dovolené jsem trávila hledáním dalších. Každému jsem dala konzervu masa a vodu pak ho odvázala. Tamní pastevci na mě jistě rádi vzpomínají.