Thielli
Zlata
Já se na kočičáka bála zeptat. Jsem moc ráda, že se vrátil. Tady v Prahé když vidím běžet kočku, tak bych jí nejraději stopovala a pak majitelům uštědřila flákanec. Prostě ve městě to není pro kočky, co chodí ven. Možná někde ve vilové čtvrti s jednou slepou ulicí… Pořád tu visí papíry „ztratil se kocourek/kočička…“
Maya/Čajík
Byla jsem na Ukrajině i v Číně, resp. v Tibetu. Říkala jsem si tenkrát, že dokud můžu, budu cestovat s batohem a až budu stará, budu cestovat s kufrem na kolečkách do hotelů.
Ale to jsem ještě nevěděla, že budu mít psy a nebudu cestovat nikam.
Fifi
Sveřepý pes a sveřepý táta. O Pepina se nebojím, je v těch nejlepších rukách, no a ten táta… ať se z toho vykřeše, krček je naprd. Mám taky sveřepého tátu, stejného věku a taky přestal umět počítat a nepamatuje si, co má napsáno v občance.
A právě s tátou teď (po letech rozjímání výhradně v naší kotlince spolu s pudlovými) dělám výjimku a jedeme na dovolenou. Myslela jsem si, že že už moře neuvidím, tak ještě jo. Táta se vyslovil, zda bych se staříky nejela a já si řekla… kdo ví, kolik roků má ještě napsáno a kývla jsem… O pudlice bude postaráno. Dnes jsem kvůli tomu musela do krámu, protože už nemám žádné letní oblečení, které by nespadlo do kategorie „na trhana“. Bylo to peklo. Pořídila jsem nakonec na chození pod palmami pyžamové kalhoty. Ty se pak ještě sejdou.