Petrs01
mu je lip s nedokonalum ale castecne pouzitelnym partnerem nez kdyz je sam
nooo. Jo.
Ale dá se sžít tak, aby v tom vztahu bylo dobře všem a udělat si to tak, aby to bylo přínosný a abyste se protínali tak jak potřebujete. Ale taky dá hodně práce si tohleto uvědomit a dokázat si srovnat v sobě priority a dokázat neřešit co se nedá změnit.
Já jsem měla VELKOU krizi po Vaškově smrti. Možná už předtím, jenom na to nebyl čas. A pak se mi muž doslova vnutil na tu pouť. Já ho tam nechtěla, já chtěla jít natěžko a ano, spoléhat se na sebe. On se mi tam vecpal a možná i tušil o co hraje, takže jel opravdu na mne, tak jak jsem potřebovala… a já jsem si uvědomovala jak je to fajn a jak se na každé to setkání těším, i když to bylo třeba jenom o tom, že byl v určený čas na daném místě. Prostě tam BYL. Kdybych třeba něco potřebovala. I kdybych jen na chvíli přisedla a řekla mu kdy a kde se potkáme příště, těšilo mne, že tam opravdu bude.
Ono ale obecně, ideální pár neexistuje – pokud to tak někde navenek vypadá, tak je to proto, že na tom oba pracují, ať už vědomě nebo ne. Vždycky jsou nějaké třecí plochy, jenom v každém vzahu jiné a jinde.