Thielli
Peters01
Tak už. Psala jsem teď ještě edit, ale už se neuložilo.
Tak to zkusím znovu. Četla jsem o Vašíkovi a spojilo se mi… Ty jsi k němu přišla jako k hustě popsanému papíru, ten jsi přečetla, porozuměla a on to tím pádem vyhrál.
Já jsem chtěla něco zadarmo (asi tak, jak mám černou). Přišla jsem k nepopsanému listu papíru, písmo nacvičené jen teoreticky a tak jsem ani neviděla pořádně, že ten hnědý papír je hrbolatý… Moje mrzutost pramenila z toho, že to zadarmo nemám a musím si to odpracovat a nevím pořádně jak.
Dnes už alespoň tuším nějaký směr po těch sedmi letech. Už jsem například vypudila z hlavy stereotyp, že vodítko = pomůcka pro neschopné. Kolem našeho domu je vodítko bezpečí a stabilita. Pro hnědou i pro mě. Taky vím, že mi hnědá musela odpustit kdejaký začátečnický přešlap. Prostě – teprve teď jsem přijala ten fakt, že můj pes není jednoduchý, také že by to mohlo být mnohem horší… a že stačí jen sestoupit z filmového plátna představ a žít realitu takovou jaká je. S vlídností i důsledností zároveň.
Tohle povídání s vámi je pro mě velmi důležité, vážím si toho.