Thielli
černej čaj
Prkno udělám klidně i osm hodin. Jen mi tam chybí ta mezera mezi tělem a povrchem.
Víš, já už dnes mám svaly jen žvýkací. Veškerou mou sportovní kariéru odnesl čas a dnes jsem unavená postarší tučná paní, která stěží udrží myšlenku a moč.
A k té architektuře a prostoru. Vkus a nevkus nemá co dočinění s majetkem. (Nebavíme-li se tedy o extrémní chudobě.) Člověk může bydlet minimalisticky, může mít 60 let starou vanu, může mít dokonce každou dlaždičku jinou, a přesto prostor může být hezký. Na bazarech jsou stále k mání dřevěné poklady, které desetkrát esteticky i funkčně i trvanlivě přeskočí nové krámy z Aska. Já bydlím v domech z padesátých let a v bytě mám stále ještě zachováno ledasco z úplně původního a ledasco z doby, kdy jsem tu běhala v pleně…
Ty domy, co jsem chtěla vyfotit, jsou vily, příšerné, nesourodé, nevkusnými barvami natřené, jejich majitelů nechybí peníze, ale právě ten vkus. Nevím, kam se to podělo… když se podíváš na původní jihočeské vesnice, nebo podhorské chalupy… dokonce i ten „šedý“ panelák (on totiž není šedý, on je omítnutý malými kamínky..) nevypadá tak příšerně, jako nejedna „zrenovovaná“ vilka nebo zateplený dům. Nějak máme pocit, že jako platí čím víc pruhů, tím víc Adidas, tak si lidé myslí, že čím veselejší barvy, tím hezčí… ó nikoli. I příroda veselými tóny šetří. Právě proto, že jsou v menšině, jsou krásné… pár květů máku podél hnědozeleného lánu pole.
…jsem se zase musela vykecat.
Jsem smutná. Šla jsem na zahradu zkontrolovat domek pro ježka, nesli tam je… uvnitř úplně shnilá tráva, seno, co jsem tam dala, zplesnivělo, tak jsem to chtěla vyházet a vypadl na mě malý ježek. Tak jsem ho chvilku držela v ruce v klubku a rychle tam nastlala suché seno a dala ho zpět, před vchod mu naložila psí paštiku a mazala domů pro kuchyňskou váhu… no a když jsem tam přišla, už tam nebyl. Takže jsem ho vzbudila 🙁
Venku je docela teplo tady, modlím se, ať se vrátí, protože bude asi podměrečnej… to bych ho odvezla na stanici. Uklidňuji se tím, že kdybych to neotevřela, určitě by v tom plesnivém a mokrém takhle malý stejně umřel… chjo, měla jsem ho vzít rovnou.