Thielli
Petrs01
Jaká je její reakce, jde to zabít?
Až někdo vymyslí, jak to eliminovat, zaplatím ho zlatem. Takže „No a?“ je výzva 😀
třeba: Vyjdeme z domu, ona udělá dva kroky, nadechne se a začne se zmítat v kšandách. V domě naučená pěkně na povel „za mnou“. Já otevřu dveře domu, obě se automaticky staví za mě, vteřinu počkám, takto v útvaru v klidu vyjdeme ven, já se rozhlédnu, nikde nikdo, uděláme pár kroků, kdy ona už je na šňůře, ale bez povelu, nadechne se, zacítí někoho ze seznamu nenáviděných a vypne. (Začne se zmítat v kšandách)
třeba: Jdeme si klidně vycházku, ona si čuchá, značkuje, hledá, co by kde sežrala, takhle si klidně vykračujeme, nikde nikdo, ona se najednou nadechne, napne se – a vypne. (začne se zmítat v kšandách).
Vypne = nereaguje na NIC, můžu na ní mluvit, sahat, směřovat ji opačným směrem, můžu si dělat, co chci, ona ignoruje povel, slova, rozhlíží se, někdy jódluje, prostě mi celou svou bytostí říká: pusť mě, ať je zabiju. Já tedy zrovna nevím koho, takže jí jen vždycky odpovím: „hele, jdeme dál, vykašli se na to, už stejně všichni odešli“ a odvedu jí pryč. (takže ve stručnosti – jediné řešení je „JDEME“ a odchod. Přestane, jakmile se molekuly rozptýlí, pak v klidu skloní hlavu, čuchá si, hledí si svého, míjí psy bez povšimnutí a hledá, co by kde sežrala…
My z té situace umíme odejít (s vodítkem tedy), ale neumíme tu situaci nemít.
Seznam „nenáviděných“ tvoří naprosto nesourodá malá skupinka, všechny spojuje jen to, že jde o bázlivější zvířata, která svůj strach řeší také buď útěkem nebo útokem. Vše se děje jen v našem domácím teritoriu, mimo něj si nikoho nevšímá, pokud jí neleze do zadku. A to neleze, o to se starám já.
Tak asi tak.
Edit: teď ještě čtu zpátky:
Samoposlouchací psi jsou nuda 😉 Jak já bych se ráda nudila! Jsem psí začátečník, pořídila jsem si psa pro začátečníka a osud mě pošle rovnou na psí vysokou.😫
- Odpověď byla upravena před 1 rokem a 3 měsíci uživatelem Thielli.
- Odpověď byla upravena před 1 rokem a 3 měsíci uživatelem Thielli.