PetraK
černej čaj
Achjo s podlahou ale jak pises lepsi ted nez pak!
no to by byl už obrprůser, mít nalitej beton a zjistiti, že je na něj málo místa, brrr.
No me prave prislo ze to vsme prijde divny ale u nqs to tak bylo normalni…
mně ne, mně se líbí, co pán psal. My měly se ségrou svůj pokojík, jako pak větší děti. Ale pamatuju si – zvláštní, dokážu si některý věci pamatovat do hlubokýho dávnověku – že jsem jako malá, opravdu maličkatá měla postýlku – takovou tu železnou ještě 😀 u mámy v ložnici – otec spal v obýváku . Jednak asi proto, že hrozně vždycky chrápal a druhak i proto, že ledva jsem se narodila, zjistil, že vlastně jako s náma nechce bejt – no ale pamatuju si prostě tu postýlku a to místo, kde byla. zvláštní, že ne sebe v tý postýlce. A to přesto , že o tom není žádný záznam, a já jako větší dítě, který si už věci pamatuje, pochopitelně tu postýlku tam nevídala, to už tam nebyla, takže ta vzpomínka je opravdu z věku hodně malinkatýho mimina.
Zlatka
Jj,ležím,čtu,občas usnu.Až se mi to ráno srovná,tak to zas přehodí zpátky.
tak aspoň, že tak.