Kuskus
Kimi,
tak ty jsi velkokrmitel skoro jak Ešuska. U nás rapidně ptáčků ubylo a tak si můžu dovolit ten přepych kupovat slunečnici vyloupanou. Nemají broučci velkou spotřebu, když je jich tak pomálu. Ale sejří mě zase holubiska, bo všechno malým sežerou. Já vstávám kolem třetí ráno čurat, tak hodím z okna dolů pod tújku pokrájené jablíčko a ze dvě hrsti slunečnicových semínek. Kosáci a drozdi si to brzy ráno najdou a v klidu vyzobou, bo holubi tou dobou ještě chrní a já zapadnu do dutých vláken dospat také. Sýkorky se zase umí zavěsit na okenní síť, ke které jsem zevnitř na parapet přišoupla desku a po celém okraji kam ptáčci dosáhnou přihrnu slunečnici. Dost semínek popadá dolů, kde už s otevřenýma zobákama 🙂 čekají hrdličky. Letos tu bydlí v okolí jen jeden pár a ty na síti neumí viset a zobat zároveň, tak paběrkují v trávě dole pod oknem. Sem tam přiběhne na kontrolu veverka a dočistí zbytek. Mají vedle ve dvoře dvě speciální a stále plná veverčí krmítka, tak se projde jen ze zvědavosti, esli náhodou není pod tújkou něco lepčího.
Na parapet druhého okna, které je bez sítě, pokládám kousky syrových jater, nebo srdíček, zavolám směrem do parku – Kačoó oběěěd a obyčejně přiletí párek strak. Ještě v zimě sbíraly kousky masa z parapetu za letu, bez mezipřistání. Teď už se po okně promenují a vybírají lepší sousta. Bohužel to vyčíhli i uřvané straky a často jim to sežerou dřív.