Kimi
Petro, Tvůj článek na Zvířu se mi moc líbí, krásně jsi shrnula Bubrlí příběh.?
Psala jsem na Zvíř o babiččině záhumenkovém hospodářství. Drůbež měla k dispozici dvorek a velikou zahradu, oplocený byl kousek se zeleninovými záhonky. Slepice pamatuji bílé leghornky a později tmavé vlašky, k nim příslušný kohout.? Babi s dědou nás zásobovali nejen vajíčky – vzhled a chuť naprosto nesrovnatelné s těmi z obchodu.? Vzpomínám, jak jsem vždycky vajíčka balila do nařezaných novin, vajíčkové futrálky tenkrát nebyly, zábal byl takový speciální, aby vajíčka přežila transport autem nebo vlakem.? Taky masíčka – kuřecí, králičí a příležitostně i jiná byla chuťově skvělá proti těm z velkochovů.???