Kimi
Za mých mladých let jsme ani my v bytě, ani děda s babičkou v domku neměli ústřední topení, topilo se uhlím, zatápělo dřevem. Táta s dědou jednou za pár let koupili kousek lesa nastojato, kácelo se, odvětvovalo, nařezaly se klády, aby šly odvézt z lesa, z těch se nařezala metrová polena, ta se narovnala do štůsů, musela pár let schnout, pak se z nich nařezaly špalky, z nich sekyrkou polínka a loučky (třísky). Základem bylo uhlí, do bytu 20 metráků, do řadovky, kam jsme se přestěhovali, když mi bylo 20, a kde už bylo ústřední topení, metráků 50. Makačka. Já jsem se musela naučit topit asi tak v deseti, protože jsem byla ze školy první doma, takže vybrat a vynést popel, do kamen (Klubky) vložit zmačkaný papír, na něj loučky, polínka, podpálit, když se to rozhořelo, přiložit uhlí a hlídat, aby oheň nevyhasl. Když jsem se odstěhovala do paneláku, tak tam bylo ústřední topení, kotelna zpočátku mazut, pak plyn. Naši taky vyměnili kotel za plynový. Když jsem pořídila domeček, byl tam kondenzační kotel (úsporná paráda), na přitápění krb. O dřevo se staral Jakub -též z lesa. Z pily se dala přivést hromada odřezků (okraje odřezané z trámů) zabalená v síti. To vybalit a vyrovnat, to taky byla práce aspoň na dvě odpoledne. Ale takové posezení u krbu bylo moc fajn.😊