Raven
Je to na prd. Už mě opustilo několik psích kamarádů. Prvního křížence, který babičce proběhl ven, roztrhali dva dobrmani, se kterými se něšťasnou náhodou potkal. Pak jsem měla kokršpaněla Chipa, ten se dožil krásných 16 let. A s ním byl od jeho osmi let první bígl Jimík. Chipík s ním velmi ožil. Když Chipík odešel, zůstal mi ale aspoň jeden pes. Když byly Jimíkovi čtyři roky, přišel k nám Tobík, který byl pro své původní páníčky, už starší důchodce, příliš akční a nezvladatelný. Dva bíglové si spolu rozumněli. Několikrát jsme zažili kolizi s volně pobíhajícím nepřátelským psem a Jimík Tobíka venku pokaždé chránil. Je to zvláštní náhoda, ale i Jimík odešel v necelých 12 letech na nemocné srdce. A bíglové zrovna nepatří mezi skupinu psů, které toto onemocnění postihuje. Tobík zůstal sám a bylo to pro něj zpočátku těžké. Moc mu chyběl jeho starší kamarád, jeho opora. Rozjela se u něj i separační úzkost, nechtěl být doma sám. Přes půl roku s tím bojoval, než se vše vrátilo do normálu. No, pořád jsem měla aspoň jednoho psa. Teď je doma prázdné ticho, stále Tobíka všude vidím. Slyším jak mu klapou drápky na schodech, mám pocit, že zase leží pod stolem u mých nohou. Neumím si představit, že nepůjdu ven na vycházku. Nebo že půjdu sama. Proto jsem si domluvila, že budu brát ven pejska od sousedů, který na žádné vycházky jinak nechodí. Dnes jsme to poprvé spolu zkusili a bylo to moc fajn. Na to, že to pro něj bylo něco nového, to proběhlo v pohodě.
Chci se zeptat, Fifi, nechtěla bys pro Troldíka AminAvast? Mám tu jedno nenačaté balení a druhou lahvičku, kde je 22 tablet.
Na fotce je Met, pes na vycházky.
