Fifi
Zdarek cacorky. 🙂 Dovolena je fuc, bleee zpet v realite.
Letosek bych shrnula asi takto: zada mi neruply, ovsem koleno prvni den ano (boli doted, ale uz tak nepajdam), takze sbohem protapky podel Labicka. Prvni sobotu obrovskej privalak od 5 od rana do 6 odpoledne, druhou sobotu slusna bourka. Vedra v tejdnu na padnuti, v patek se zeblilo vicero psu (vcetne Troldy, byla jsem pripravena predcasne odjet, kdyby se to opakovalo, Ruzice blila o den dyl) – asi kombi hic/haravky/cachtani v Labi/unava.
Jo a mile damy, ma nocni mura se vyplnila. Po skoro 30 letech ve stanu mi letos neco OPRAVDU vlezlo do ucha. Tak rychle jsem ze stanu jeste nevyjela, honem privazat psy a bezet k Pavce. „Pomoooc, pomoooc, neco mi vlezlo do ucha!“ Twe, to si neumite predstavit, ten pocit, kdyz vam NECO pochoduje ve sluchovodu a tape az dole po bubinku! 😡 Doslova k zesileni. Rychle vymyslet co s tim. „Utopime to!“ Topily jsme zivocicha asi pet minut, vodu jsem vyklepala z ucha a stejne tam byl. „Vyplachneme to!“ Pavka vzala strikacku a pod mirnym tlakem mi rvala vodu do ucha. Kdyz ucho odlehlo asi po 10 minutach, byl chvili klid a pak… Pak to tam zase smejdilooo!!! To uz jsem hystericky jecela, ze to simra na krajicku, ze to leze veeen! 😀 A taky ze jo, vylezlo to – malej cernej mravenecek! Byl nabran na uchostour a vypusten na svobodu. 😀 Strasnej zazitek, kor kdyz clovek netusi, co mu tam leze, esli to stipne, kousne – bejt to skvor, tak je snad po mne. Toz uz plne chapu rceni „mit brouka v hlave“. 😀
Jinak psiska si i s mou omezenou mobilitou tabor docela uzili, Troldika jsem nechala spokojene cachtat v rece, Ruzice byla za kachnu jako vzdy (poctive jsem frotyrovala, takze ocas ji nechcipnul), par noci bylo pomerne chladnych, takze trixacky vesticky dobre poslouzily, vlastne i v tom privalaku se sikly.