Kuskus
Milá MirkoD
mívám podobné stavy jako ty. Smutky bez příčiny, euforie a smích, nebo naopak pláč z velké únavy, jsem emocionálně nevyrovnaná a také se mi stává, že ve vypjatých situacích se vidím shora a to doslova. Technicky nemožné, ale je to tak.
Bráška ležel na interně ve FM ve vážném stavu, já doma v obýváku seděla na zemi u stolečku s pevnou linkou a volala do špitálu, abych se zeptala na bratrův stav. Sestra oproti zvyklostem říká moment, předám pana doktora a to už jsem věděla, že je zle. Sluchátko v ruce mi začalo vibrovat, nekontrolovatelně jsem se jím mlátila do ucha (vidět to ve filmu, řeknu si přehráváš) a lékař sděluje, že je mu líto, ale nemohli už nic udělat… a v tu ránu stojím a ledově klidná se dívám dolů na sebe jak sedím se zkříženýma nohama, sluchátko v třesoucí se ruce. Shora jasně vidím odrostlou pěšinku ve vlasech a říkám si – už bys fakt potřebovala odbarvit.
Možná jde o jakousi obranu proti stresu, ale jak se můžu pozorovat shora?
Nebo se s přítelem hádáme v kuchyni a já chytnu takovej hysterák, že se rozdvojím a druhé já stojí jako nezaujatý pozorovatel u dveří a vidí nás OBA jak na sebe v kuchyni nenávistně řveme a pobaveně si říká tyvoe, Itálie hadr, netušila jsem, že su něčeho takového schopna. Všechno se dělo v jeden okamžik.
Nebo pohřeb otčíma, vesnický hřbitov, drbny ze mne nespustí oči, pláču a nejde to ovládnout, nechci být pro místní atrakcí tak poodejdu za vzrostlé keře, brečím s ksichtem zabořeným v zeleni a najednou pozoruji sebe samu s odstupu několika kroků jak vzlykám a ramena se mi chvějí, na černém saku mám vzadu na zádech bílou šmouhu, někde ses ty kozo musela opřít o stěnu, říkám si.
Přijela jsem z pohřbu dom, vysvlékla sako a hádej… no byla tam. 🙂
Jistě by se našlo vysvětlení, mozek nás umí ošálit a všichni jsme více či méně nějakým způsobem ehm… divní? magoři? blázni? střelení? ujetí? prostě jiní. 🙂 Teď jen aby nám to nepřerostlo přes hlavu. Držím palce a věřím, že se s tím popasuješ. Hlavně trefit dobrýho terapeuta. Trpělivost, Miri, jsou to běhy na delší tratě a co čtu, vedeš si dobře a děláš pokroky.
Fifi
činorodý tatík ať se z příhody vylíže bez následků. Jako malý děcka jsou ti staroušci. Bazinga. 🙂
PetraK
Dávám Mousesovi tři měsíce, než se propracuje do postýlky. 🙂