PetraK
No huf teda – jak psala Dennyky – těžký téma dneska teda. Moc bych přála každýmu, aby našel cestu labyrintem svojí bolavý duše. Aby měl k dispozici na tu cestu dobrýho průvodce a aby se mu pak ulevilo.
Je to těžký takhle číst a vědět navíc, že vlastně člověk nemůže moc pomoci. Jen tu prostě být a vyslechnout.
I když vlastně kecám!! Teď mi to došlo, když jsem to dopsala, že – my jsme si vzájemně tak trošku pomohli – tedy pomohly. To je fakt. Jsem moc ráda, že budeš Mirko pokračovat dál v tom, co se začalo a je moc dobře, že čajda tehdy ten první krok pro Tebe vymyslela. A doufám, že čajda taky trošku našla oporu v tom, co se jí poté vlastně vrátilo, dle hesla Pošli to dál.
P.S. Mirko – nenormální, heh, co je tohle za slovo? Víš že tady nikdo z nás v podstatě není normální? Každej máme svoje.
Mílo – jen obdivně koukám, jak jste se s Davidovým odchodem dokázali vyrovnat, máte mou tichou úctu. A moc přeju, že se takhle ozval a víte, že se mu ulevilo.