Milena z Prahy
Zlatko,
nech si králíka, prosím prosím! Oni za to hryzání kabelů nemůžou, mají to v genech 🙂 Kdyby ti tak někdo mohl volný kabely zakrýt nějakým prknem nebo třeba jen větší krabicí nebo je dát do takových těch husích krků z umělý hmoty.
Jinak jsem ještě nepodala hlášení, jak dopadl sraz spolužáků. Famózně! Nejdřív jsme se měli prohlídku gymnázia, kde jsme teda chodili z patra do patra a nemohli se dohodnout, kde jsme měli třídu. V budově jsme vystoupali úplně nahoru, kde je observatoř s kulatou dřevěnou střechou, kterou se nepodařilo otevřít (prý krásnej výhled na Prahu), ani když na laně viseli skoro všichni „naši kluci“.
Po skupinovém fotu jsme vyrazili do blízké občerstvovny Žlutá pumpa. Před vchodem stál hlavní organizátor Petr. D. s nějakou paní. Si říkám: „Proč s sebou bere manželku?“ A ona to nebyla manželka, byla to… naše třídní!!! Vypadala ÚPLNĚ STEJNĚ JAKO PŘED ČTYŘICETI LETY. Nekecám, vždycky byla módedáma a asi si pomáhá nějakejma plastikama, ale překvapení bylo naprostý! Je jí jednaosmdesát (zkusím od někoho vyžebrat fotku a postnu jí sem), a když promluví, věk je znát, ale každýmu z nás podala ruku a skoro všechny poznala a pojmenovala!
V podniku jsme měli zamluvenej prostor v suterénu, po uvítacím slově Petra D. vypukla náležitá vřava 🙂 Každej většinou zapadnul do skupiny, se kterou kamarádil už dřív. My máme kroužek cca šesti holek, co spolu pečeme od střední pořád, tak jsme se sesedly, objednaly si a volně navázaly.
Je zajímavý, jak některý z nás nejsou ochotný na sebe prozradit cokoliv nepříjemnýho a dost se vytahujou, ale jde vlastně jenom o jednotlivce, tedy jednotlivkyni.
Ale bavil se tam každej s každým a všichni byli nesmírně fajn. Skoro to vypadá, že nakonec asi budeme lepší kolektiv než zamlada ;-).