PetraK
Maya
holt si museli zvyknout
no jo, já tohle moc neumím 🙂 . Šla bych nejdřív na kousíček i jen za zahradu s oběma, (či jen s dědouškem naopak), aby měl pocit, že jsme venku fšicí byli a pak by teprvá dostal něco na zub- či dáseň, pokud už by žuby neměl 😀 a já mohla v klidu vypadnout, jako by tomu bylo třeba v případě, že jdu s druhým na veterinu. Prostě mu dát ten pocit, že všichni jsme byli venku 😀 a svět je pořád takovej, jako byl dřív. Ono je to pro ně důležitý stejně jako to, že něco málo dělají. Třeba jen podání aportku, nebo jako cvik ukázání pupíku, ale že jsou prostě pořád v režimu – žiju, hraju si, pracuju, odpočívám. A ne jen odpočívám, odpočívám… je na nich vidět, jak je to pro ně důležitý.
Takhle to i plánuju do budoucna, pokud přijde opravdu ten stařík nějakej a bude mít zájem o procházky. Pobatolíme se společně celá smečka za zahradou a pak půjde dělat hají na zápraží nebo domů, jak bude chtít a až se vrátíme, budu se chvíli zase věnovat čistě jen jemu a ti co byli venku půjdou na pelíšek.