Milena z Prahy
Mirko,
naprosto skvělý, že ses mohla pochlubit před spolupracovníkama :-)! Ať viděj, v čem jsi jednička!
My jsme byli včera na dobrým výletě s mojí kamarádkou z gymplu a s jejím manželem (shodou okolností taky z gymplu, ale z jiný třídy). Jeli jsme autem na vlakovou zastávku Kutná Hora-předměstí, odtamtud vlakem do Týniště (asi 10 km od auta). Už za Týništěm to vypadalo na vrchol celý akce, páč tam byl strom u silnice celej obsypanej švestkama. Ty miluju, v obchodech pravý švestky vůbec nejsou. Tak jsem jako smyslů zbavená trhala do (připravenýho) pytlíku, než jsem byla telefonicky odvolána :-(. Ale na koláč mám :-)!
Pak jsme asi po třech kilometrech (Čajda a PetraS se nesmějou!) dorazili do Přátelskýho pivovaru v Malešově. Tam jsme dali naloženej sýr z Farmy Bláto a výprava pivo (já limisku). V obci mají i ÚŽASNÝ MUZEUM, kde je třeba přímej telefon na Donalda Trumpa, ale nešlo stihnout všechno.
Jdeme dál, dusno sílí a už přicházíme k Velkýmu rybníku na řece Vrchlici (od ní má pseudonym Vrchlickej, ten básník). Robštajn do mě a kamarádky D. reje, že se máme smočiti. D. je stejná krevní skupina jako já, takže váhá jen chvilku a pak se s výkřikem „To zas budou bytelný fotky na instagramu“ noří nahá do vln. Já váhám dýl, přece jen jsme zakempili u veřejný pěšiny a taky na dohled plavou nějaký mladý kluci… Ale pak si je mentálně odfiltruju a taky plovu!! Voda je okamžitě příjemná, na hladinu svítí sluníčko a třpytí se tam ňákej pyl :-D. Nutno dodat, že kámoška má pidiručníček, o kterej se teda podělí.
V Kutný Hoře je nutné se opět posilnit, jdeme do podniku Dačický s klasickou kuchyní. Někdo si dává svíčkovou, jinej řízek. Já se nechci úplně přežrat, tak si objednám palačinky se špenátem a sýrem. Stejně je to ohromná porce.
Pak jdeme ještě na kafe a kámoši na digestiv do Kafe 21, kde jsme při minulý návštěvě poznali neskutečně milou a komunikativní kavárnici (že vaří dobrý kafe, je samozřejmost). Ta nezklame, dokonce kvůli nám přetáhne otevírací dobu a ukáže se, že má v podniku děsně zajímavý knížky (Žítkovský bohyně, věci od Rudiše, rozhovory s ženama z gulagu od Moniky Zgustový atd.).
Omámeně vycházíme z kavárny a jedeme se projít aspoň ke svatý Barboře. Zpátky ještě objevíme zahradu GASKu (Galerie Středočeského kraje), odkud vám odpo pošlu nějaký fotky.