EvaC
PetraK
My měli stopku na zahradě ze začátku… Pamatuju si, jak jsem se těšila, že alespoň na té zahradě se teda proběhne navolno, když v terénu nemůže.
Když jsme ji tam poprvé po třech týdnech, co jsme ji měli doma, přivezli, pro jistotu jsem ji měla na stopce. První víkend jsem se neodvážila stopku vůbec pustit z ruky – jelikož v jedné části zahrady máme výšku plotu, kterou by – podle mýho názoru s přehledem překonala, kdyby chtěla.. je to sice k sousedovi, ale od souseda už coby kamenem dohodil do volné přírody… zbytek zahrady je oplocenej celkem vysoko. Seděla jsem ten první den večer venku na lavičce se stopkou v ruce, slzy na krajíčku – že to teda je fakt pecka, mít psa na VLASTNÍ zahradě na stopce..a že jsem teda úplně v p…li, páč takhle už na tý zahradě ani nikdy nic neudělám, že – s tou stopkou v ruce. Potom jsme asi dva víkendy nechávali na zahradě stopku na postroji…a stále jsme sledovali, jak se chová, jestli se někde nesnaží zdrhnout. Nesnažila – dokonce ani když si sousedova dcera vloni jeden víkend přivezla sebou mainku, plot nepřeskočila ani nepřelezla, ale musela být zas na vodítku, aby na tom plotě pořád nevisela a nedělala kravál :-(..Ale to je zas jiná story.. Pro ilustraci posílám obrázek výšky toho nižšího plotu a taky své vlastnoručně vyrobené „protiSindibádovské zábrany“ na záhonku, protože tupoňka tam měla svou trasu podél plotu u souseda, kde se dobře pozorují ptáčci…výška toho plotu k sousedovi je zhruba 130 cm odhadem…
