Maya
PetraK
no co se mi podarilo dohledat, takze pochybuju, ze nenahlaseni nalezu mrtveho zvirete bude vic nez prestupek, mozna ani to ne
Současná úprava tr. činu pytláctví však přináší podstatnou změnu. Pytláctví se dopustí ten, kdo neoprávněně uloví zvěř nebo ryby…“ Znamená to, že pokud někdo neoprávněně loví, avšak dosud nic neulovil, dopouští se pouze přestupku.
Takového pachatele nelze stíhat ani za přípravu k trestnému činu pytláctví, protože to by muselo být v zákoně výslovně uvedeno, že příprava je rovněž trestná, a tak tomu u tohoto trestného činu není.
Velmi problematické je ovšem i stíhání pro pokus trestného činu pytláctví. Proč? Trestného činu pytláctví se lze dopustit pouze úmyslně, nikoliv z nedbalosti. Ale i pokusu pytláctví se lze dopustit jen úmyslným jednáním. A úmysl pachatele musí zahrnovat i to, že chtěl nebo alespoň byl srozuměn s tím, že způsobí škodu na rybách či zvěři vyšší než nepatrnou, tedy vyšší než 5.000,- Kč. Praktické zkušenosti ukazují, že takový úmysl se pachateli prokazuje nadmíru obtížně. Pokud loví ryby a dosud nic neulovil, pak prokázat mu, že jeho úmysl ulovit několik pstruhů zahrnoval i to, že způsobí (tedy chce ji způsobit nebo je s tím alespoň srozuměn) škodu větší než 5.000,- Kč bude úkol nadmíru obtížný. Tudíž závěr je zřejmý – zúžení trestněprávního jednání pytláka až na dokonaný čin (s jen chabou možností postihu pokusu tohoto trestného činu) nelze hodnotit jinak než výrazně negativní opatření při ochraně životního prostředí.