Odpověď na: Ohařský fórum

Fóra Ostatní Ohařský fórum Odpověď na: Ohařský fórum

#121780
PetraK

    Eva C.
    Chlápek by si psy určitě vyměnit nechtěl – vždycky se ptá: “To ji pořád ještě vláčíte na tý šňůře?” Už nevysvětluju…

    jo, tomu rozumím. Taky jsem kolikrát slyšela,že to moc hrotím – třeba od pána, co má Dášenky tedy 2x foxlice a neřeší lautr vůbec nic, ani ty kočky, protože přece je normání, že pse jde po kočce.

    Ona si ze začátku neuměla ani nijak hrát – když jsem ji s něčím zlobila – uzel, míček, hadr – cokoliv – koukala na mě :” A to má bejt jako co?” Doma má zájem celkem o všechno – kupodivu na to, že to je ohař, ráda a ochotně přináší a podává předměty… Venku je to bohužel pořád jiné..

    přesný, přesný, přesný. A co ten plnící dummík? Ten by venku nezabral a cvičit na šňůře?

    Víš ono, hmmmm, blbě se to píše, ale u Tali jsem musela dělat nakonec – hodnej a zlej policajt, protože bez toho zupáctví by to bývalo prostě nešlo. Byla zvyklá takhle fungovat a když na to šel člověk jinudy, myslela si – logicky ale – což mi došlo po nějaký době, že když se na ni netlačí, tak nemusí. Byla zvyklá prostě poslouchat pod tím tlakem 🙁 A protože mně to tlačení nedělá dobře na duši, snažila jsem se tomu vyhnout. Jenže tím se to horšilo. Čert vezmi nějakej aport, ale šlo o běžnou potřebnou poslušnost. Navíc jak pravila Peťa AP, která se v ohaří společnosti – její přítel ohařiska cvičil – a v tom má myslím pravdu, v tom je hodně zakopanej pes , oni mají po staletí zakódován právě tenhle mysliveckej přístup, kdy pes se nechal do půl roku, do roka jen tak a pak se to do něj nahulákalo, jsou na tohle nastavený a pak to ostatní berou asi jako nedůslednost. Pamatuju si, jak jsem se kdysi dáávno na fóru s jedním člobrdou dohadovala, a oponovala jeho názoru, že ne u každýho psa uspěju čistě jen se svým přístupem. Mno, tak myslím, že hodně času, co jsme se s Tali trápili, musel dost škytat.

    Petrs01
    (naše plyškrysa Vaška kousne do nožičky, vleze mu na hřbet, projde mu pod břichem a už je zakousnutá)
    naše taky. U Rumíčka, u Tali docházelo tehdy max k tomu, že tě velmi bolestivě drapsla. 😀 Ne vasilisa, ale ty seš zakousnutá a moc to bolí. nechápala hru, vůbec.

    Petro, ty bys možná užila blikající aportík? Je na baterie, využívala jsem ho v zimě, kdy se přes týden za světla ven nedostanem
    pro Rumíčka možná i jo, s Tali bych se bála, že to ve vteřině přežvejne a ve svý debilitě sežere to, co svítí 😀