Odpověď na: Ohařský fórum

Fóra Ostatní Ohařský fórum Odpověď na: Ohařský fórum

#121779
PetraK

    Petrs01

    Petro, jak takovému psu vysvětlíš pracovní aport, když k tomu nebudeš mít Rumíčka jako předlohu?

    no na to bych si taky ráda odpověděla 😀 😀 Protože to vlastně nevím. Já začínala logicky doma a s klikrem. Vzít z ruky a odměnit. A jestli si to dobře pamatuju, tak právě s po domácku vyrobeným dummíkem?? z máminý kožešinový čepice ?? Protože jinak to nebylo k ničemu, jí fakt nezajímalo nic. Ale to fakt nevím na 100%, s čím jsem začínala úplně doma 🙁 což je teda škoda, se přiznám. Venku pak určitě právě s tímhle. Protože to ji zaujalo. Byla na šňůře a tam jsem bohužel s klikrem neuspěla, protože už měla zažitý asi nějaký vzorce chování a brala to, jako že klikr hej-hej-zábava, ne práce, protože na mě nikdo netlačí. Takže klikr jsem odhodila a došlo na to, že jsem si musela trvat na svým a dotahovat to, aby si ze mě nedělala šoufky. A celý se to ale otočilo pořádně právě v momentě, když už jsem to vzdávala a Peťa dovezla tu „lištičký“ těžkou, co se prověšuje, jako opravdu mrtvý zvíře. Do toho se úplně zbláznila a začala chodit jako ten blázen. A už jsem měla s čím pracovat, protože ji to bavilo a chtěla, abychom spolupracovaly. Hodně jsem střídala jen obyčejný odhazování a pak taky odnášení aportu někam, kam neviděla a musela hledat. Takže v podstatě hele nevim. Nic profesionálního, asi na náhodu. Ona opravdu jedná tak, že lidi, který chtějí mít psa uvařenýho na zkoušky se na to za chvíli vykašlou a řeknou, že pes je k ničemu, protože ona je opravdu v tomhle takový retardér. Nebo takhle – stylem kterým jí vychovávali k tomu výrazně přispěli. I když nechápu jak vlastně s ní něco dělali, protože aport zprasenej, vystavovat neuměla – v 10!! měsících – a poslušnost na řvaní a házení o zem. Dodneška tomu moc nerozumím, protože prostě nechápu tu absenci vystavování a zároveň zapírání jakýkoliv práce. takže něco s ní dělali – prasácky, ale ten základ úplnej, ten neměla, takže to nedává smysl nějak.

    Takže kdyby nebyla původní výchovou dotlačená k tomu, že zapírá spolupráci, jela bych to přes klikr jako s Bubi, ta pak brala ochotně i klíče, cokoliv. A ten aport byl moc pěkný. Jenže Tali klikr brala jako že láláá, můžu, ale nemusím – tudíž = nechci, protože jsi na mě hodná. Dneska už ne – nebo skoro ne – ale hrozně dlouho to tak brala.