PetraK
RRRÁÁÁ
RRRÁÁÁ
RRRÁÁÁ
RRRÁÁÁ
RRRÁÁÁRRRÁÁÁRRRÁÁÁ
RRRÁÁÁRRRÁÁÁRRRÁÁÁ
RRRÁÁÁRRRÁÁÁRRRÁÁÁ
RRRÁÁÁRRRÁÁÁRRRÁÁÁ
RRRÁÁÁ
RRRÁÁÁ
RRRÁÁÁ
RRRÁÁÁ
MMŠTÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁJN !!!
Gůtn tág majne líbe Kindr.
Brej den, snažim se být optimistou, ale ledva vypadnu z domova, tak mi to úplně nejde. A tak si říkám – venku je krásně, přežili jsme deset dní hárání, jedeme jedenáctej den, te´d to bude nejkrutěšjí, pak už bude dobře….už aby byl pátek a pak zase jak jazykem vo rozbitej zub narazim v myšlenkách na to, že vlastně nechci aby byl pátek, protože se bojim jako sviňa. Ale nenadělám nic, takže se nesmim bát a nervovat………… a takhle to jedu do kolečkaaa do koláááá, tralaláááá.
Ale víkend byl supr. I přes to šécko. Tali poprvní do mě „nejde“ tzn. nevymejšlí debilitní hovádiny, když nejsem v pohodě. Ale předpokládejme, že to bude tím háráníčkem, jindy bych si to vyžrala. A nebo jsem tak dobrej kamuflátor. páč jindy bych si to vážně natuty vyzobala. Jak člověk není jistej v kramflcích = problém za rohem 😀
Jinak mám pocit, že nedělám nic jinýho, než že stěhuju kytky ven, kytky dovnitř, kytky ven, kytky dovnitř………. Včera jsem přemlouvala naši třešeň, ať – když to vydržela tak dlouho, tak ať neblbne a ještě počká pár dní, páč už začla vystrkovat květy 🙁 .
Jdu vás dočíst.