Petrs01
jeste ze nechodim do prace
mnooo, zhroucenou klenbu, stejně jako patní ostruhu a další podobné radosti léčím … rozchozením. Klenba mi v blbých botách povolila, to jsem prostě cítila jak se to sesypalo a sotva se doplazila domů. A do pořádných bot jsem se pak nemohla obout, bo ta zřícená klenba se jaksi prala s tou podporou klenby co v normálních botách je. No ale zahradu nemaje a v paneláku bydlíce, venčit se musí. Tak jsem tím zborceným šlapala po šiškách a klackách a šutrech, abych to nějak přesvědčila k návratu. Povedlo se.
Patní ostruha, to jsem fakt brečela bolestí při každém kroku – ale viz. výše: zahradu nemaje… bolelo to strašně, pak STRAŠNĚ (šla jsem k doktorovi, to je u mne známka že je fakt zle), pak pořád strašně a pak tak nějak míň a míň. Vonoseto radši spravilo. Co tomu taky zbývalo.
Tak… možná to zkus taky tak? (ale bolí to. MOC.)