Hádej hádej hadači – díl 193.

Já ho zkusím udělat tentokrát trošku netradičně, jo?

 

Dám vám sem 3 fotky a vaším úkolem bude si zjistit

– co všechno na druhé fotce zmizelo oproti té první.

– a plus ještě k tomu, co na té třetí, kam jsem všechny věcí vrátila, ale trošku jinak,  je jinak oproti té první.

Přiznám se, že já sama to nemám nikde zaznamenaný. Takže řešení jako takový prozradit já sama nebudu moct. Byl to rychlý noční nápad a tak jsem na to sama zvědavá.

Asi bych navrhovala, aby si to každý někde vedle napsal pro sebe a pak to sem –  aby ostatní nemohli opisovat – hodil třeba až v neděli odpoledne. A ti co budou řešit až v neděli odpoledne holt musí nekoukat na to, co už ostatní napsali? 

A pak uvidíme, co kdo šécko našel a zjistil a můžeme porovnat.

Souhlasíte? Jsem zvědavá, co jsem to vymyslela 😀

 

 

 

Tak – kdo chtěl už se tím asi probral?

 

 

 

Takže můžu níže hodit svoje postřehy, a můžeme porovnávat?

 

 

Tož já jsem odhalila:

 

co zcela zmizelo z první fotky a není na druhé – podle mě  13 kousků: 

Rulička papíru, 

2x „přívěšek“ (anděla) na držátku dvířek horních skříněk, 

hodiny,

stříbrná nádoba z robota, 

rychlovarná konvice,

„hlava“ na vaření kávy – nahoře na kávovaru,

balení vody,

stojan na Jar s houbičkou a kartáčkem (možná bral někdo samostatně),

zelené ucho od konvice na čaj (u dřezu),

rozprašovač,

vedle rozprašovače ležící předmět /je to příslušenství na vytírání k robotu, není to rozeznatelné,

žlutý flek vedle rozprašovače.

 

Teď – co je na třetí fotce jinak oproti té první:

 prohodila jsem ty přívěšky anděla, 

rulička papíru je otočená obráceně, 

rozprašovač se posunul doleva,

zelená konvice na čaj se objevila celá a stojí jinde,

otočila jsem stojánek na Jar,

posunula se lahev s vodou.

 

Zmizelo:

žlutej flek, který byl u rozprašovače /vůbec nevím, co to bylo :D/

a zmizely věci na vytírání k robotu.

 

Našel někdo něco dalšího?

 

 

 

 

Jedno velký první!

Talinky velký první!

Talinka ve středu dokázala něco, co ještě ne. Dokázala podat úplně stejný a excelentní výkon, jako podal Rumíček. A já vám to částečně dokonce i zdokumentovala.

Zase se mi nechtělo nic moc velkýho ohařího dělat. Na druhou stranu mi bylo jasný, že už tak nějak hnijou. A tak jsem přemejšlela, co bychom tak jako. Pak jsem šla do předsíně a tam mi padlo voko na krabičku s tenisákama. Tu jsme podědili po Bonynce. Předchůdkyni malé střapaté Kessinky, kterou budete znát ze Zvířetníku a která patří Zdeně.

Jak jsem pak zjistila, v bedýnce bylo aktuálně 13 tenisáků /zbytek poletuje po zahradě a Domečku/. A třináctka je asi ščastný Taliprtky číslíčko.  Páč vysekla takovej vám výkon, že jsem nestačila zírat. A to šla tentokrát pracovat jako první! Žádný Rumíček předskokan.

Vyzvala jsem jí, aby si sedla  a dávala pozor. Zvedla jsem pryč židle, aby se nám tam nepletly a vysypala tenisáky na zem. A jejím úkolem bylo jeden každý sebrat a jít ho uklidit zpátky do bedýnky, kterou jsem držela v ruce. Lidijové drazí, já jsem nestačila valit bulvy!! Ona pracovala. S radostí, nadšením a………soustředěně.Krásně a ukázněně naskládala postupně všech 13 kousků zpátky do bedýnky. Byla jsem nadšená. A ona posléze taky. Z tý suprový odměny – protože jsem jí po lžičkách 😀 , dávala moc dobrou psí konzevičku s husím masem. Po každým kousku tála jak sníh, až jsem se bála, že se rozplyne  a vybublinuje . Ale ne, kdepak.

Šla pak hezky ukázněně na pelíšek a počkala, až si Rumíček odpracuje svoje. Ten byl nadšenej. On je takovej nositel. Nobelovy ceny  😀 😀 . Ne rád prostě něco někam nosí, ukládá, přenáší, odnáší. Takže na to vlítnul jako profík, vysbíral to, nanosil to a mazal k lince, že taky chce na lžičku tu dobrotu. Obvykle nekrmím psy ze lžičky 😀 😀 . Jen při zvláštních příležitostech a oni to mají rádi, no. A tohle teda taky ale byla zvláštní příležitost, to tedy byla. Dokázala úplně to stejný, co Rumíček. A hlavně dokázala se soustředit takhle dlouho. Vysbírala poctivě do posledního šécky ty balonky, neodešla od toho v půlce, jako jindy.

A dali jsme si druhý kolo, který bylo stejně skvělý, jako to předchozí. To je u Tali opravdu nevídaný, aby se dokázala soustředit takhle dlouho a na takovou „nimračku“ a ještě z toho měla takovou radost a byla hrdobec. Ono je na co, to je jasný. Takže s posledním balonkem se okamžitě zhmotnila u mističky s konzervou a dožadovala se svojí lžičkový odměny. Zcela oprávněně. Taky jsem s ní rozhodně nešetřila.  A to ani pro Rumíčka nejšikovnějšího mýho pana profesora. To je jasný.

Pak mě napadlo, že bych to mohla zkusit natočit. Jestli teda zvládnu v jeden moment točit, držet bedýnku s tenisákama a kočírovat Taliprtku.  A jestli se jí ještě bude chtít.

Chtělo a tak to tady máte – sice jen část, protože delší záběr by mi stránky nepovolily, ale i tak to bude stačit, abyste mi věřili. Koukejte:

To je, co? To je šikovná Talinka?