Přišlo k nám ze severu a já jsem za něj hrozně moc ráda.  Protože to psům otevírá spoustu nového a taky je to jedna z mála věcí, kde se moc nedá z lidský strany chybovat (jasně, zmatlat se dá všechno, ale tady to není potom tak kách pro toho psa, jako v jiných oblastech.) Nutné je hlavně na psa vůbec netlačit, postupovat – jako u všeho – od nejjednoduššího ke složitějšímu  a především podle toho, co pes zvládne. Co nesmíme dopustit je, aby se pes dostal do frustrace z toho, že mu řešení nejde. Jak poznáme že už jsme za čárou? Například pes hrabe do hlavolamu nohama, kňučí, a nebo třeba odchází od zábavy a čuchá si někde vedle. Pokračování textu Psí hlavy lámání. →