Archiv rubriky: Ešus

Ešus – Vánoční řádění

Začalo to hezky už v pátek. Nejdřív maximalistickou vycházkou, kterou jsem s Ešusem po delší době (po týdnu) podnikla do polí (přiznám se, že v zimě potmě na pole ve všední den nechodím) a která trvala přes dvě a půl hodiny. A pak návštěvou. A to hned návštěvou z nejoblíbenějších. Přijela totiž moje sestra, kterou Náčelník Zrzavá huba velmi oblibuje.

Pokračování textu Ešus – Vánoční řádění

Ešus horalem

Druhý den po příjezdu na (mně opět neznámé) místo určení – do penzionu Rytíř z Ježova u Mikulášovic v Lužických horách – jsme se ráno po snídani vydali dolů do městečka. Stavili jsme se v Infocentru – koupit mapu okolí a tradičně i turistickou známku. Dovnitř šel David, my s Ešusem čekali venku na lavičce (už jsem si zvykla raději šetřit nožky kde to jen jde, páč nikdy nevím co mě čeká za “procházku”).

Pokračování textu Ešus horalem

Ešus – jak mě separovali a jak jsem jim to hatil

Kdyby se do toho nevložil Zrzavohubec se svou ešusí vervou, mohlo se tohle povídáním jmenovat třeba o Prima lidském setkání a mohlo se v něm psát o tom, jak se díky Bláže a spol. sešla jednu slunečnou neděli spousta Zvířetníků se svými štěkavci (škoda, že se coursing nedá uspořádat i pro mňoukavce), jak to bylo prima vidět oživlé všechny ty přezdívky a jména. Jak úžasně zorganizované to bylo.

Pokračování textu Ešus – jak mě separovali a jak jsem jim to hatil

Ešus a zvířátka

Návštěva ZOO už se plánovala dlouho. S příchodem podzimu a zazimováním chalupy se konečně zadařilo a chystali jsme se jít okouknout, jak vypadá ZOO v novém. Aby nás bylo víc a nebáli jsme se vlka nic, naplánovali jsme návštěvu společně Kačerem a Majorem Mrňavkou. Moje máma už dlouho chtěla Abbie vidět a tak jsme přibrali do party i ji. Auto jsme nechali v zadní části parkoviště a vyrazili na místo srazu u vchodu do ZOO.

Pokračování textu Ešus a zvířátka