A já si ji teda doopravdu užila.
A nebyla to Taliprdnice zásluha 😀 .
Přišla jsem s ohařema z venku, donesla slípkám pumpillišku, co jsem narvala na pastvinách, dolila vodu do misek pro ptáčky, protože jim ji Tali vypila a šla si chvilku sednout na lavičku na zápraží.
Kousek o lavičky se zrovinka vyvaloval Mouses, Pak se protáhnul, zívnul, zvednul a že jde do světa.
„Mourí?“ oslovila jsem ho a zapleskala si na nohy. Na vteřinu se zamyslel a pak odvětil:
„A tak jo!“ a vydal se loudavým krokem směrem ke mně. Zatajila jsem dech. Jednak proto, aby si to nerozmyslel, když už teda souhlasil a druhak proto, že jsem věděla, že to bude bolet. Protože při nástupu na klín do mě zatne drápky, jak tam poleze. A pak mnohem víc, až bude při hlazení a drbání vrnět a šlapat.
Ale co! To je tak vzácná chvíle, kdy se přijde stulit na klín, že člověk pro ni musí něco vytrpět. A že teda trpí. Páč, když dobře hladíte, dává vám to vědět tzv. mléčným krokem. Jen u toho prostě ty drápy ještě do kůže přitlačí.
A přesně to nastalo. Jen jsem tiše sykla. Tak tiše jak to šlo, abych ho neodradila. Nejdřív si mi opřel hlavičku o hrudní košik a chvíli tak setrval. A já se ani nehejbala, ani nemrkala, ani nedejchala 🙂 . Pak se stočil do kolečka na klíně, já jsem mu z ruky udělala „zábradlíčko“ , aby mohl „vypnout tělo“ a hladila ho. Za jeho slastného vrnění a šlapání nožičkama. Nastalo takový to hluboký ticho. Ohaři byl někde v kšá po zahradě a byli jen my dva a ticho v čase. Nastala tichá domácnost 😀 .
Takovej malej dárek. A jak velkou radost člověku udělá, co?
ooooo naprosto chápu a přeju malý dlouhý dokonalý okamžik….ooo.
jo a ty nohy po mléčném kroku vypadají, jak kdybych si něco píchala, hromada malých červených teček vedle sebe… a protože mám kočky DOMÁCÍ, tak je to pokyn k ostříhání drápků, HNED. ale venkovní kočce bych se drápky stříhat neodvážila, přeci jen rychlé vylezení na strom je důležité…
Ano ano, malý dlouhý okamžik to byl. Včera jsme si dali opáčko, když jsem udělal buřtosešn, neb Brtnik má před dovolenou zase nářez – povolený 😀 , aby pak neštrézoval během dovči, že se mu tam toho válí moc – a chtěla jsem, až přijede, že si prostě užijeme něco, co ve všední den běžně člověk nedělá, takže jsem připravila ohniště, byli tam dva buřtíci, koupila jsem Lišácký jablko a odpočívalo se.
No jo, my stříhat nemůžeme, jednak je to lovec a potřebuje je a druhak, přesně, leckdy musí rychle do korun, tak aby měl jak.
Jejda, jak jsem v životě neměla kočku, tak teď tomu začínám rozumět, protože si nás jedna Míc asi adoptovala. Takže zrovna dnes ráno si mě moc pěkně ušlapávala, naštěstí přes župan, takže nevím, jestli přitom pracuje s drápky, ale jinak je mazlivá a vychází i s Induškou. Zatím si to moc nepřipouštím a kočky vůbec nemám nastudovaný, ale tahle je dost vytrvalá 🙂
No tak to už to máš Mirko spočítaný! Už jste adoptovaný! Je fajn, že není kočko psí kolize. Jestli můžeš, tak bych do toho šla, bude to, pokud spolu vychází ,určitý obohacení i pro Indušku – podle mého. To, že se Ti takhle usadí na klíně a jede tvz. mléčný krok znamená, že jí je u Tebe dobře a cítí se bezpečně, důvěřuje Ti.
Gratuluju.
Holky mě tady určitě doplní, či opraví, jsem taky jen kočičí začátečník, ale už mám některé věci nakoukáno:
Uši do strany a sekající ocásek – kočka je nespokojená, okamžitě přestat dělat to, co dělám 😀
Nikdy nehladit pupík i když ho nastaví – to většina koček prý nemá ráda, jasně, určitě jsou i ty, které jo.
Naučit se šourat nohama – na to my od psů nejsme zvyklé. Jinak se zabiješ.
To jsou první tři věci, které mi přišly na mysl. CO DALŠÍHO HOLKY?
Tak Míc patří mezi ty výjimky, který chtěj muchlat i pupík – jen teda Induška k němu nemá čmuchat a olizovat jí ho, to dostane velmi jemně tlapkou se zataženými drápky přes čumák. Šourat nohama zatím moc nemusíme, protože Míc pořáď něco povídá a tak o ní víme, snad jen když se mnou zalívá zahradu, tak hrozí, že ji člověk sundá konví, páč se vo ni drbe. Zatím se tedy dohadujeme, že my si myslíme, že bude jen venkovní, kdežto vona si myslí, že je gaučová (sotva jsme odjeli na dovolenou, tak měl syn kočku v posteli 🙂 ) Už jsme ji odčervili a odblešili, je potřeba u koček řešit i něco dalšího?
Aaaaa – to je háský!! To je moc hezký! Ona je takhle jemná! Krása, to jste ji dostali za odměnu!
Venkovní nebude ani náhodou, ani kdyby ses stokrát rozhodla, se zimou by Tvoje rozhodnutí totiž udělalo půůůůůůůůůůf a bylo by v kšá.
Já taky jen odblešuju a odčervuju. Očkování jsem nakonec zamítla, protože to může u koček paradoxně způsobit celkem velký problémy. Ptala jsem se našeho veta, zda máme Mousesa dovézt, když je venkovní. Je to rozumný člověk, neodpověděl, mávl rukou.
No, on zatím manžel s kočkou úplně nesouhlasí, i když Míc dělá co může, tak proto venkovní. A navíc občas jezdíme pryč, na dovolenou, příbuzný a tak, a jednodušší je nechat od někoho nakrmit Mícu venku. Vet nás asi čeká v každém případě, protože koťátka bychom nechtěli, a navíc Míc trochu pajdá, tak aby zjistil proč a jestli má smysl to nějak řešit.
mám jen dvě kočky domácí, takže mé zkušenosti jsou jiné.
a) kočka nebo kocour?
b) kočka? a je kastrovana? – to bych řešila primárně.
kamarádka byla také adoptována kočkou a až když ji odvezli k veterináři a ten vyholil bříško, zjistili, že už kastrovaná byla. lepší varianta než koťata.
a pak klasické věci jako jídlo, pití a záchod – pokud se kočka rozhodla, že je vnitřní, tak pak by měla mít nějaké nouzové místo pro vykonání potřeb, i když bude preferovat vše konat venku…
Jo ano!!Kastrace! Pravda, velmi důležitý bod. a ten záchůdek asi taky, my ho zatím nemáme teda, páč Mouses tam chodil jen dělat bordel. Ale počítám s tím, že jak budou roky přibývat, že to asi ocení.
a kočkám obecně méně vadí mudlání pupíku než kocourům, ono totiž to chlapíkům pak tak nějak podporuje libido a začnou vyvádět.
a cizí kočky to mají jako základní obranou pozici – 16 drápů ve vzduchu…
obě naše kočky pupíky vystavují a chtějí drbat a muchlovat…. ale každá jinak a jiným způsobem a jindy…. no každá je jedinečná
16 drápů na obranu to chápu, chápu, jen jsem si musela zvyknout, že když ten pupek sám nabídne, tak pak zaútočí.
Mirko – to má čas, ona si ho zpracuje, min. se zimou. A může být polovenkovní, jako Mouses, který má venku zázemí, pro dobu, kdy jsme v práci a nemůže být u Babičky, aby si měl kam zalézt, a večer šup na gauč. Do postele ne, tam nechodí ani ohaříci, ale gaučíček jooo.
U kočky jako vstupní prohlídku ještě přidávám kontrolu uší, jestli tam nemá roztoče. To je pro mě největší strašák a pak samozřejmě blechy. Roztoče kdysi donesl první kocour, který se k nám vetřel. A hned je chytil i pes.
Děkuju, uši mě kontrolovat nenapadlo, provedu 😽